Parfémy a škola

Parfémy a škola parfémů

Skutečná škola je učitelkou života. Tato stará pravda se obzvlášť hodí pro nejslavnější školu parfémů na světě, která vychovává a připravuje pro budoucnost velké „nosy“. Seznamme se s pravou školou parfémů, kterou založil ve francouzských Versailles roku 1970 Jean Jacques Guerlain, člen slavné parfumerské rodiny. Škola nese název ISIPCA, což je zkratka pro L´Institut superieur des industrie du parfum, des cosmetiques et des aromes alimentaries (Vysoká škola parfémů, voňavek a aromatických potravin). Parfémy jsou pro Francii jedním z nejvýznamnějších exportních artiklů. Kosmetiku a parfémy vyrábí více jak 300 firem a průmysl aromatických látek zaměstnává přibližně 30000 lidí. Z toho vyplvá, že tento obor potřebuje doplňovat síly: škola musí uspokojovat nároky voňavkářského průmyslu. Vzdělává speciální inženýry, tzv. nez – nosy. Takto nazývají Francouzi parfuméry, tedy ty, kteří vůně pro parfémy připravují. Jako první na světě tu byla vybudována knihovna specializovaná na vůně a sbírku vůní – Osmotéka.

Ten kdo se chce dostat na školu ISIPCA, musí již mít vysokoškolské vzdělání chemického nebo biochemického směru. Studium trvá nejméně dva roky a spočívá v náročné teoretické a praktické práci. V závěrečném roce pracují studenti ve skupinách jako samostatný podnik, či obchůdek, a jsou spojeni s jedním francouzským voňavkářským domem, který obchodu zapůjčí své jméno a vede je. Školou prošla například skupina Marcel Rochas, Hermes nebo Yves Saint Laurent. Jejich výrobky se nedostanou do tržního oběhu, ale nejeden, například Fleur d´ Eau, najdeme v pařížském Muzeu moderního umění.
Studenti se musí naučit nazpaměť vůně nejméně 350 surovin a asi 100 parfémů, to znamená, že všechny tyto vůně musí dokázat přiřadit k jednotlivým jménům. Vůně musí umět zařadit do systému a to tak, aby byli schopni vůni znovu vytvořit „podle čichu“.
Parfuméři dosahují svého tvořivou prací: musí si představit dosud neexistující vůni a vymýšlet zbrusu nové parfémové vzory. Recept na úspěšné parfémy je tak úzkostlivě střeženým tajemstvím, takovou cenností, že například jedna z nejdražších vůní na světě, parfém Joy od Jeana Patou, je střežen v tajném trezoru.
Od roku 1990 sídlí v budově školy Osmotéka, první sbírka vůní na světě, založená a spravovaná Francouzkou společností pro parfémy, která vystavuje asi 600 vonných kompozic minulosti i současnosti. Parfémy jsou seřazeny v abecedním pořadí i chronologicky. Návštěvníci nemají možnost si vůni koupit, mohou si vzít domů jen vonný papírek, na nějž je mu kápnuto z vybraného parfému k malému přivonění.

Nejdůležitějším úkolem Osmotéky je vedle sestavení archivu existujících parfémů i znovuvytvoření dávných vůní. K tomu je někdy zapotřebí téměř detektivní práce. Ale vyplatí se to. Představme si, co může pocítit pán nebo paní, kteří navštíví výstavu a znovu mohou vnímat vůni dávno ztracené maminky, zapomenuté víry.

Osmotéka a ISIPCA pomáhají střežit minulost, chránit tajemství, poznávat kulturní historii vůní a zachovávat pro parfémy důstojné místo v moderním světě.



Tento článek je výtažkem z knihy: Parfémy stoletím kterou vydala Euromedia Group - Ikar a Knižní klub v roce 2000. Překlad: Táňa Dimitrovová, Marta Morvayová.